Archivy: Anekdote

John Field — skladatel spojovaný s nokturnem — měl studentku, která byla na hodinách skvělá a v placení příšerná. Když už se marně snažil vymoci školné, zkusil „právní prostředek“: požádal ji o ruku. Řekla ano. Field pak vtipkoval, že si ji vzal, aby už nemusel dávat neplacené lekce — patrně nejkreativnější faktura v dějinách hudby.

Wagner nemměl jen nálady — měl na ně i outfity. Návštěvníci popisovali, jak vtrhl dovnitř v sametovo‑saténovém „Meistersinger“ úboru jako v tudorovském cosplayi, a převlékal se podle toho, kdo se zrovna ukázal. Když se omlouval, že je v županu, odpověděl velkolepě, že půlka jeho nápadů bydlí v jeho helmě a druhá půlka v jack‑boots, které…

Opera z počátku 19. století měla skutečný supertým: Rubini, Tamburini, Mario a Lablache. Rubini prý jednou trefil vysoké B‑flat tak silně, že si zlomil klíční kost — a pak stejně operu dohrál. Tamburini zaskočil za chybějící primadonu tím, že si oblékl její kostým a zazpíval její part falzetem. Mario byl skutečný italský hrabě, který kvůli…

Lidé rádi tepou Rossiniho za to, že si vybral nádhernou melodii místo nekompromisního dramatu. Jenže on zároveň posunul bel canto dál: místo aby nechal zpěváky volně improvizovat ozdoby, psal árie notu po notě a trval na tom, aby se zpívaly přesně tak, jak jsou napsané. Když *Lazebník sevillský* při premiéře vypískali, pokrčil rameny a šel…

Staří mistři makali jako továrny na obsah. Handel po sobě zanechal téměř 400 děl (včetně 43 oper a 19 oratorií). Haydn napsal kolem 800, mezi nimi 118 symfonií a 83 smyčcových kvartet. Mozartova tvorba je legendární a Beethovenův katalog taky přesahuje 800 — a přesto jen devět symfonií… těch devět, ke kterým se pořád všichni…

V Londýně Haydn navštívil ateliér Sira Joshuy Reynoldse a uviděl portrét hvězdné zpěvačky Mrs. Billington, namalovaný tak, jako by naslouchala andělům. Haydnovi se obraz líbil — a pak pronesl dokonalý kompliment: jediná chyba je, že to andělé by měli naslouchat jí.

Franz Lisztovi se říkalo „Paganini klavíru“ a ti, kdo ho viděli na vrcholu, trvali na tom, že žádný popis nedokáže zachytit to vzrušení. Jiní virtuózové—Hummel, Herz, Thalberg—uměli publikum ohromit brilancí, ale Liszt přidal něco vzácnějšího: intelekt, představivost a poezii, spojené se zdánlivě neomezenou technikou. On prostě jen „nehrál“; on si podmanil sál. Na pódium vkráčel…

Opera byla vždycky stroj na cestu z hadrů do bohatství. Jeden kardinál kdysi zaslechl, jak v zahradě zpívá dcera jeho kuchaře, zaplatil jí školení, a ona se stala slavnou „La Gabrielli“ a po Evropě jezdila na turné jako šlechta. Jindy si jeden biskup stěžoval, že jedna klášterní novicka mění mši v koncert — tak ji…

Bez Giovanni Battista Viottiho by prý někteří říkali možná nikdy nebyl Paganini. Viotti utvářel moderní houslovou hru — zejména vedení smyčce — stylem poznamenaným noblesou, šíří, krásným tónem a náhlými záblesky ohně a obratnosti. Paganini pak na těchto základech stavěl. Viotti byl známý nejen nezávislostí, ale i laskavostí. Jednou v noci, když se s přítelem…

Jméno Bach se stalo se hudbou natolik synonymní, že jedno staré rčení tvrdilo, že existovalo „dvě stě čtyřicet sedm hudebníků jménem Bach“, z nichž více než padesát bylo význačných. V některých německých městech „Bachové“ jednoduše znamenali „městští hudebníci“. A když lidé řekli „Bach“, měli na mysli jednu konkrétní osobu: Johann Sebastian. Po ztrátě rodičů v…