Bach’s Moonlight Copying

Jméno Bach se stalo se hudbou natolik synonymní, že jedno staré rčení tvrdilo, že existovalo „dvě stě čtyřicet sedm hudebníků jménem Bach“, z nichž více než padesát bylo význačných. V některých německých městech „Bachové“ jednoduše znamenali „městští hudebníci“. A když lidé řekli „Bach“, měli na mysli jednu konkrétní osobu: Johann Sebastian.

Po ztrátě rodičů v deseti letech byl Sebastian poslán z Eisenachu do Ohrdrufu, aby žil se svým starším bratrem Johannem Christophem. Pilně studoval, neustále cvičil a mnoho skladeb se naučil nazpaměť. Brzy ale zatoužil po náročnější hudbě.

Jeho bratr vlastnil rukopisnou knihu plnou děl mistrů jako Buxtehude, Frohberger, Pachelbel a dalších — a držel ji zamčenou ve skříni. Sebastian prosil, aby si ji směl půjčit. Odpověď zněla: ne.

Tak chlapec udělal něco mimořádného. V noci skrz mřížku dvířek skříně sotva dosáhl na stránky. Za měsíčního svitu po šest měsíců tajně opsal celou knihu a pokaždé vrátil originál na místo, aby si krádeže nikdo nevšiml.

Nakonec bratr opis objevil. Vzal mu ho — a v okamžiku tvrdé disciplíny se prý před Sebastianovýma očima rozhodl ho zničit. Ta ztráta musela bolet, ale odhodlání, které za tím stálo, ho už nikdy neopustilo.