Archivy: Anekdote

Handel nebyl jediný velký hudebník, který se utkal v souboji. Ole Bull měl svou vlastní epizodu — a podle všeho zacházel s mečem stejně sebejistě jako se smyčcem. Jako student v Německu se Bull přidal k hlučné partě studentů mířící na koncert. Jejich houslista byl opilý tak, že byl k ničemu, a tak Bullovi domluvili,…

Anglický hudebník Thomas Rosengrave se kdysi zúčastnil večerního setkání v Itálii, kde byl jeden tichý, nenápadný mladík požádán, aby zahrál. Rosengrave napsal, že když mladík začal, měl pocit, jako by se klávesnice zmocnilo „deset set ďáblů“—nikdy neslyšel takové pasáže a efekty. Ta hra ho tak naprosto zastínila, že Rosengrave řekl: kdyby měl na dosah nůž,…

Skladatelé byli vždy mistry podivných pracovních návyků. Haydn věřil, že nemůže psát bez prstenu, který mu daroval Frederick the Great — a vyžadoval ten nejbělejší, nejlepší papír. Gluckovi se pracovalo nejlépe vsedě uprostřed pole. Rossini tvrdil, že je nejproduktivnější, když je „posílen“ dobrým vínem, a jak on, tak Paisiello rádi skládali v posteli. Sacchini chtěl…

Vést operní společnost znamená žít s překvapeními — zvlášť když se hvězdná pěvkyně na poslední chvíli rozhodne, že je „příliš nemocná“. Když byla Mme. Gerster ohlášena jako představitelka *Lucie* v St. Louis, náhle oznámila řediteli, že ten večer nemůže vystoupit. Ten měl podezření, že nemoc není vážná, a požádal o lékařské potvrzení, aby je mohl…

Roku 1831 se jednadvacetiletý norský houslista Ole Bull vydal pěšky do Paříže téměř bez peněz a bez jakýchkoli známostí, zoufale toužil, aby ho někdo vyslechl. Během pár dnů mu ukradli jak šaty, tak housle. V zoufalství uvažoval, že se vším skončí v Seině. Náhodná známost — která se ukázala být Vidocq, slavný detektiv — mu…

Klavírista Vladimir de Pachmann byl proslulý stejným dílem brilantností i výstředností — grimasy, gesty a náhlými výkyvy nálad nevyjímaje. Po newyorském recitálu mu šel jeden kolega do zákulisí pogratulovat a našel ho, jak přechází sem a tam, zuří. „Ach Gott! Ti američtí lidé — jak se chovají! Hudbě nerozumějí. Vrátím se do svého Německa. Tady…

Mladý Mozart možná nebyl nejextrémnějším zázračným dítětem v dějinách, ale patřil k těm vzácným, jejichž raná genialita nevyhořela ani nezklamala. Jeho hudební život dál rostl — rovnoměrně, nepřetržitě. Kolovaly o něm divoké historky a některé byly jistě přehnané. Kdykoli však Mozart nebo jeho rodiče něco tvrdili o tom, co dokáže, uměl to doložit. Salcburský arcibiskup…

Poslední noc jejího dublinského angažmá v roce 1868 získala sopranistka Mlle. Titiens takovou míru adorace, jakou i operní hvězdy vídají jen zřídka. Po Weberově árii „Ocean, Thou Mighty Monster“ z *Oberon* vyskočilo hlediště na nohy—někteří křičeli o přídavek, jiní dožadovali irských favoritů. Vybrala „The Last Rose of Summer“, jenže orchestr k tomu neměl noty. Na…

Hudební dílo, které před lety upravil Dr. William Crotch, nám připomíná něco pozoruhodného: je těžké najít mimořádnější projev hudebního génia u dítěte sotva odrostlého kojeneckému věku než u samotného Crotche. Narodil se roku 1775 a už ve dvou letech projevoval z hudby intenzivní potěšení. Uměl na varhany vyťukat melodie — písně jako „God Save the…

Berlioz nebyl v jednom ohledu mezi skladateli nijak výjimečný: peněz bylo vždycky málo. Udržet se nad vodou byl neustálý boj a často musel spoléhat na psaní, aby zaplatil účty. Jeho genialita — a jeho nouze — ale nezůstaly bez povšimnutí. Jednou uspořádal koncert, na němž dirigoval svou symfonii „Childe Harold“, a byl to obrovský úspěch.…