Ole Bull Bets on Red

Roku 1831 se jednadvacetiletý norský houslista Ole Bull vydal pěšky do Paříže téměř bez peněz a bez jakýchkoli známostí, zoufale toužil, aby ho někdo vyslechl. Během pár dnů mu ukradli jak šaty, tak housle. V zoufalství uvažoval, že se vším skončí v Seině.

Náhodná známost — která se ukázala být Vidocq, slavný detektiv — mu nabídla plán: zajít do herny, zahrát *rouge-et-noir* a pořád sázet na červenou. Ole položil své poslední franky na rouge… a vyhrál. Vsadil znovu a vyhrál znovu, až před ním ležela slušná hromádka.

Bál se přijít o to, co získal, tak odstoupil a dost dlouho se díval, aby si uvědomil, že kdyby dál sázel na červenou, možná mohl vyhrát jmění. I tak mu ty peníze zanechaly hořkou pachuť. Napsal příteli: byla to „hideous joy“ — strašlivé potěšení zachránit se díky ztrátám druhých.

Za výhru si koupil další housle. Brzy byl pozván na soukromý koncert, kde dokázal přitáhnout pozornost, i když celá Paříž uctívala Paganiniho.