Lully’s Baton Accident Turned into Amputation

Každý dirigent má svůj typický tah: někteří kreslí do vzduchu kruhy, jiní pumpují rovně nahoru a dolů a někteří máchají tak zběsile, že si říkáte, jak vůbec někdo udrží tempo. Mark Twain kdysi žertoval, že velká část dirigování je jen „okrasné kynutí“.

U Jean-Baptiste Lullyho ale mělo mávání taktovkou skutečné následky. Když dirigoval Te Deum před Louis XIV — na oslavu králova zotavení z těžké nemoci —, všiml si, že orchestr začíná být v tempu nejistý. Nadchl se a začal dělat obrovská gesta. Přitom se omylem udeřil do vlastní nohy a udělal si puchýř. V té době mohla být „taktovka“ těžkým houslovým smyčcem, ne lehkou hůlkou, jakou si představujeme dnes.

Puchýř se zanítil. Na radu lékařů mu amputovali prst u nohy. Později mu odebrali chodidlo a nakonec celou končetinu. Ponaučení, říká autor, je jasné: dirigenti, dávejte pozor, kam šviháte.