A Reception She Didn’t Receive

Pro Adelina Patti se kdysi chystalo velkolepé uvítání—takové, které se nakonec tak docela nekonalo. Očekávalo se, že dorazí do New Yorku na určitém oceánském parníku, a její manažer se rozhodl, že o tom musí vědět celé město.

Najal šestnáct obrovských remorkérů, ověsil je vlaječkami a zařídil, aby se seřadily po obou stranách její lodi, jak bude vplouvat do přístavu. Parní píšťaly měly ječet, vojenské kapely hrát, Sandy Hook měl vypálit jednadvacetirannou salvu a operní sbor měl zazpívat kantátu, kterou pro tu příležitost napsal Arditi.

Jenže osud—a mlha—měly jiné plány. Oceánský parník nikdo nespatřil, dokud nebyl téměř u svého kotviště. Patti vystoupila na břeh bez fanfár, proklouzla do drožky a odjela do svého hotelu.

Později žertovala, že byla „šťastná, jako by mi naproti do zálivu vyjelo dvacet lodí“.