THE “ DEAR SAXON.“

Handelovo italské období mělo i přezdívku. Místní jeho hru milovali natolik, že mu říkali *il caro Sassone* — „milý Sas“.

V Benátkách se pustil do přátelského soupeření s Domenicem Scarlattim. Neustále se zkoušeli u kláves a verdikt se stal klasickým „na body“: Scarlatti byl králem cembala, ale korunu na varhany si odnesl Handel.

Později šel Handel na maškarní ples. V jednu chvíli si sedl ke cembalu a začal improvizovat tak brilantně, že sál ztichl. Scarlatti dorazil v přestrojení, chvíli poslouchal a pak vyhrkl jediný závěr, který mu dával smysl: „Je to buď ďábel… nebo Sas!“

Handel si tu pověst vysloužil v jednadvaceti.